in my frozen mind

Dnesni dny mi prijdou strasne melancholicky,vuci pocasi ci vuci me vuci ostatnim.Vsechno se meni jako ty listy a jako to vsechno,vsechno se uchyluje ke spanku. Dneska jsem si po roce pujcila Tracyho tygra..takovy nadseni jsem strasne moc dlouho nepocitila.Vnimam to,ze se neco vraci,ze dlouho tu nebyla takova ta uprimna radost z malickosti..to je strasne dobry....Uschly kytky zase ozivaji,dostavaji novou sťávu. ¨tak jsem si sedla do myho strasne moc studeneho pokoje a...a vynadala proste ty strasne tlusty desky a tuzku a v tu chvíli sem si pripadala jako Anne z filmu "Jak přicházejí sny"když vzala do ruky uhel a chtěla strašně nakreslit ten strom ..tak jsem tam sedela s nohama na stole a najednou me strasne mrazilo. Najednou takovej pocit ,jako znenadani..snad ne ze by mi umrzal mozek...ale ale....mela jsem takovy poct ze neco se vyrazne meni,ze zatata pest neznamena jenom vitezstvi nad sama sebou ale zaroven je mi to strasne lito.

Nad jednim clovekem,ktery se znicehonic promenil v ikonu na papíru a ja mohla vzit tu tuzku a tak krasne tu ikonu proskrtat a mit takovy vitezny pocit ze jsem to dokazala a ze predtim nebyla sila. To stesti to moje drahocenny stesti ktery se z nechutný kostky ledu,ktera vecne protestuje a nejde rozmrazit se stalo more plny slany i horky vody.A to ze verim jen v to ze stastna budu jen tehdy ve skrytu my duse,ze neverim v oboustrannost.Ze nebyt JI ze nebyt JI a ze nebyt jen JI,ji me drahe nenavidene ,drahe milovane,drahe az moc uprimne,drahe strelene ...