Saturday, December 23, 2006

Kartónové tulipány


Hrozne bych se chtela ponořit do sveho sveta z papiru,citit tlukot meho srdce,byt ve svete kde se da spriznenost dusi nebo hrejivost u srdce poridit na objednavku.V kulisach velike bile polstare a z nich vyrustajici skicy nedokoncenych tulipanu,ktere jsou i tak plne zivota a sily.Bohuzel nemaji tu spravnou barvu....avsak ta barva..okolo me hlavy je spousta malych oblacku ktere se rozpousteji v barevný sníh,který se dostává do mě krve a umožnuje mi vidět svetlo,tmu,barvy života.Žlutou a fialovou a cyanovou.Příliš mnoho barvy ale škodí.Ty tulipány se neopatrne zaletaji do mych vlasu a nechteji pryc,vypadaji jako zily,jako primo tepny.
přála bych si aby ////// ty kořínky někdo držel v dlaních a říkal mi že potřebují jít pryč tak by je trhal a mě by při tom hřálo u srdce..
////// -doplnte dle vlastniho uvazeni...


a tak...jsem se rozhodla ze tulipany nebudou plevel,ze budou na okrasu a ten ////// je bude opecovavat az se mu zapletou do jeho vlastních nohou,že nebude moct uniknout,on ani nebude chtít.On se jen potichu zvedne,podá mi veliký hrnek na padající hvězdy a tiše se budeme smát.





playlist- Radiohead/Pablo Head,The Bends/
Air/Pocket Symphony/-zaryvajici se pod kuzi stokrat vice nez
Talkie Walkie:)

Tuesday, December 05, 2006

Vodovky

Jak dosáhnout neznámého dna?sežere vám to ruku!:)
jak asi boli bolest,jak se da vyjadrit cas,ktery se nezastavi?
V pozici-sedici,oprena ruka,neprijemne brneni konecku prstu,realita se stava rozmazanym obrazkem,upreny pohled do neznama.Abstraktní obraz mojí duše,přídáme dle receptu růžovou či fialovou?nebo pruskou modř?nebo snad něco rozjasňující ředidlo s příměsí hořké chuti života?
...Když já...."Do kolika budu muset pocitat,my dear,nez dopadne muj kaminek citu na dno tve duse?"...neslyšet,nevidět,neposlouchat
Otevřu dlaň a vidím jemnou louku plnou krásných draků sestavených z vodových obličejů,je to tak krásné,tak osvěžující,plné vůně neznámé přítomnosti a přitom tak křehké,vonící jako jako dohasínající svíčka,je to něco co držíme v ruce a nechceme pustit,protoze si toho vážíme,nebo po tom toužíme.
Až až se slzy vyhrknou.Přikryju dlan druhou dlani,mojí duši zasáhne nevídané světlo,jako když zachází slunce,další slza,slza po slze.Cizí horký dech na mých vlasech,cizí dlaně,cizí pocit porozumění,beze slov.
Otevřu nenápadně dlaň,kde je?kde?...ztratil se v tom kouři?cigaretovem kouři?dymu?

"Rána,druhá rána do srdce,cizí,jiná,bez pocitů,bez ledového prachu,bez sladkostí"